Jdi na obsah Jdi na menu
 


Košice – září 2006

Eva + Tesa K.

(dvoudenní výlet)

autor: Eva Kysilková

     Jak už stalo téměř zvykem, abych vyčerpala zaměstnanecké výhody od Tesy, konal se podzimní výlet. Loni jsme si zaletěly do Pekingu a letos pro změnu do Košic. Původní záměr byl navštívit muzeum Andy Warhola, ale spletla jsem si Medzilaborce s Michalovci, což činí rozdíl 100 km, takže jsme zvolily náhradní program Spišský hrad a Levoču. Přímo na letišti jsme si půjčily auto a ve 12 hod už jsme měly vyšlápnutý kopec na hrad.

 

     Hrad je zapsaný do památek Unesca a stojí zato, spousta kamení, jak na velké čínské zdi. Nachází se v nádherné krajině na Spiši a Šariše, což jsou oblé kopečky, některé zalesněné, jiné s pastvinami a v údolích vesničky a ve vesničkách lidičky. Za tu chvilku jsme jich pár poznaly, neboť seznamování je naše hoby. Je fakt, že s Maďary jsme si moc nepokecaly, ale od prodavače pohledů a dýk na hradě jsme dostaly velice zajímavé informace. Tese se zdál trochu cigirigi, tak se vyděsila, když jsem se ho ptala na cestu do cikánského gheta.

 

 

     Byl to anticigi, poradil nám 5 km okruh do Dobré Luky a nezastavovat, nefotit, jinak létají kameny. On že tam jezdí 180 a s kvérem. Bylo jich tam kolem silnice jak naseto, pár dětí slušně oblečených, ale bez aktovek(?) se asi vracelo ze sousední vesnice ze školy. Mezi těmi šílenými baráky bez elektřiny a vody svítilo pár nových domků, na které prý dali peníze Američani, kdoví za jakou chvilku budou vybydlené, tak jako ostatní.

    

     Ve Spišském Podhradí i v Levoči jsme viděly jak zmíněné ruiny, tak nové vkusné rodinné domy bílých, propastný rozdíl a asi velké problémy v soužití.

     Cestou na kolibu jsme zastavily u Spišské kapituly, což je nyní ekumenické centrum. Na nádvoří k nám přišel sympatický Bratislavan, který tam něco zaměřoval a povídal by a povídal, to bychom se do Levoči nedostaly ani do večera. Na můj dotaz, co že to je za budovu postavenou tak, že vlastní kostel není odnikud vidět, odpověděl, že nyní je to bohoslovecká fakulta, ale postavili to komunisti a byla tam policajtská škola. Já osobně bych to žluté monstrum nechala zbourat. Na kolibě jsme si přisedly ke stolu s rodinkou a supermanem, který nás hned informoval, že čekají na jídlo půl hodiny a nic, ani pití, tak Tesa hned  vzala jídelní lístek a zašla do kuchyně a za 5 minut jsme dlabaly halušky. Pak jsme si tam nakoupily pravé ovčí sýry a vyrazily na Levoču. Cestou jsme zastavily na Sivé hoře, což je mystický kopeček s kapličkou, pod kterou vyvěrá léčivá sirná voda. Pramenů mají na Slovensku 1300, superman v kolibě říkal, že u nich ve Vyšných Ružbaších mají jezero s teplou vodou v kráteru po meteoritu.

    

     Levoča je zajímavé město, se zachovalými rozsáhlými hradbami. Dostala jsem od Tesy bod za dotaz na slečnu na náměstí kudy se dostaneme k hradbám, protože jsem dostala odpověď: „tady všude, protože hradby vedou okolo celého města“. Náměstí v Levoči i v Košicích jsou podobná, obdélníková, kde po obvodu jsou obchody a hospůdky a uprostřed stojí několik budov apod. V Levoči je to gotický kostel se světoznámým oltářem Mistra Pavla, radnice, pravoslavný kostel a morový sloup. To jsme vydedukovali s dvojkou Poláků, kteří chtěli, abychom je vyfotili. Mimochodem, výklad v kostele byl taky v polštině.

 

      V Košicích mají na náměstí Dóm, morový sloup, další budovy, které se nám potmě nepodařilo identifikovat a divadlo, u něhož je nádherná barevná zpívající fontána - relax. Večer jsme zakončily v Keltské krčmě a přespaly jsme v novém penziónu Hradbová v ulici Hradbová. Po snídani jsme si prošly přilehlý trh s ovocem, zeleninou a houbami a vyrazily na letiště. Trošku jsme se nevěnovaly ukazatelům a přijely k východoslovenským železárnám, které jsou na netu uváděny na druhém místě za Dómem jako rarita Košic. Asi prosperují, vše tam jelo.

     Letiště je taky pěkné, moderní. V letadle vedle Tesy seděla další komunikativní osoba, Košičanka, blonďatá asi pětatřicátnice, která letěla za svojí rodinou do Kalifornie a čekalo ji 30 hodin na cestách. 16 decembra poletí s manželem a třemi dětmi do Košic a Tesa jí slíbila, že se uvidí v letadle i kdyby si na to měla vyměnit službu. Doviděnija. EK

 

                                                

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář