Jdi na obsah Jdi na menu
 


Singapur, Borneo a Kuala Lumpur

5. 6. 2007

Singapur, Borneo a Kuala Lumpur

 

11.3. – 24.3. 2006

                

 Účastníci expedice: Iva Hořáková, Tereza Kysilková, Hana Pospíšilová

 

Ahoj L+M,

     tak jsem se konecne dostala na internet....Je tu jediny ve meste a navic hned vedle je asi 50 hracich automatu, tak mi z toho mozna brzo hrabne. Jsme ted ve meste Kutching, coz znamena v prekladu kocka, nevim jestli to ma nejaky blizsi vyznam, ale po ulici jich tu par beha, tak je snad nezerou. Musim podotknout, ze jsem opravdu rada, ze jsme letely uz v sobotu, kdyz pak prisla ta snehova kalamita...Tady je opravdu teploucko, pres 30 a vetsinu dne dost smazi slunce, jsem trosku docervena, ale snad to bude ok. Zkusim to ted odeslat, aby se mi to zase vsechno nesmazalo jako kdyz jsem vam psala ze Singapuru, kde mi vubec nefungoval seznam. Pa pa Tes

 

     Odeslalo se to, hura. Vezmu to ve strucnosti od soboty 11.3., dne naseho odletu. Uz v letadle z Prahy do Londyna jsem se potkala s Petrem od Daniely Slusove, leteli s asi dalsima 3 lidma do Hong Kongu a Thajska. My jsme mely v Londyne docela dost casu, asi 6 hodin, Iva mela sraz s kamaradem, tak jsme byli na kafi a pak jsme uz klasicky cekaly na ortel, jestli budou mista. Do Singapuru letelo 5 jumb v zhruba pulhodinovych intervalech, dostaly jsme se do druheho, ale bylo to pekne nacvakle, v nasem letadle zbylo jen jedno misto, vubec jsme netusily, ze vsechny ty lety pokracuji az do Australie.

 

     Kdyz jsme priletely do Singapuru, byl tam uz vecer, tak jsme trosku pochodily po meste a sly spat. Mely jsme ubytovani ve ctvrti Little India, jidlo smrdelo podobne jako v Cine, ale zvykly jsme si.

     Dalsi den jsme zvladly cely Singapur behem 12 -  ti hodin, ostatni cestovatele na to maji 3 dny.

     V utery rano jsme odletely Boeingem 737 společnosti Malaysia airlines na Borneo, let byl bez problemu, trval 90 min. Hned jsme se presunuly do narodniho parku Bako do chatek, na 3 dny, bylo to tam opravdu nadherne. Udelaly jsme jeden dlouhy, opravdu hodne dlouhy celodenni vylet a dneska jeden kratsi.

 

     Jiz vcera v sms jsme natukla usmevnou historku o opicich, tak ji dneska trosku rozsirim. Po navratu z toho asi 9 hod vyletu dzungli jsme byly opravdu polomrtve, hladove, zpocene a uz z dalky na nas tamni zamestnanec volal, ze nam do pokoje vtrhly opice. Zpocatku jsme z toho mely srandu, pak jsme se ale sly podivat dovnitr. Pokoj vypadal jak po najezdu zlodeju, opice nam prehrabaly veci, vymlatily kosmetiku z tasticek a snedly vsechno jidlo krome cokolad, tu asi nezerou. Taky nam tam nechaly Tatranky. Obzvlaste si pochutnaly na musli tyckach Corny, ty si vyloupaly z obalu, ktere se valely po chatce a blizkem okoli, meli jsme jich tam docela dost. Zatim nam to porad prislo hrozne vtipne, po chvili ale Hanka zjistila, ze nema mobil. Zacaly jsme vsude hledat, i venku a vsude kolem chaty, nikde ale nebyl. Tak jsem se sla zeptat toho zamestnance jestli nemaji  nejake misto kam si davaji lup a on rikal, ze nekdy na strechu. Tak jsme prinesly zebrik a svete div se, byl tam. A taky spousta jinych, i cizich veci. Takze to vsechno dobre dopadlo a mame ponauceni, ze mame poradne zavirat okna.

 

   

 Co se tyce jidla, je to dost hruza, mnamky jak v Cine. Dneska se nam podarilo najit nejaky stanek kde delaly hranolky, tak jsme si daly rybu a volske oko.

      Z kohoutku tece vetsinou zluta voda, ale zatim nikoho nepostihly zadne zazivaci problemy. Potkaly jsme uz dost Cechu, nektere i nekolikrat, asi nejvic ze vsech dovolenych. Ochutnaly jsme i nejake dzusy mistni vyroby, ja jsem mela aloe vera, ten byl dobry, ale holky to nejak netrefily, daly si cuketovy a caj z chryzanten, pekne to smrdelo. Dneska jsme konecne nasly obchod, ve kterem se mi neudela zle hned jak tam vejdu, ochutnala jsem housku se zapecenou krabi tyckou, dobre. Zitra jedeme na vylet na longhouse a na orangutany, tak se zase ozvu. Budu ted dva vecery na internetu, tak mi napiste co je noveho, casovy posun je + 7 hod.

     Libi se nam tu, sikmaci jsou prijemni, porad nas zdravi.

Cau Tes

 

 

Cau vespolek,

      Dnes jsme byli s cestovkou na asi sestihodinovem vylete na orangutany a longhouse. Ty longhousy jsou typicke pro oblastu Kuchingu, stoji na kulech u reky, takove kuci, mam na mysli dlouhe u, c s  hackem a mekke i.Jeli jsme takovym mikrobuskem jako v Cajne na zed, uz od sameho zacatku jsem mela trosku obavu, aby nas zase nenutili jit do vysetrovny nebo do nejakeho podobneho podniku, nastesti to dobre dopadlo. Ubranily jsme se krokodyli farme a peprove zahrade.

     Dopoledne jsme byli na tech orangutanech, tam se stavi, protoze je to po ceste na ty domy. Bylo to pekne, sli jsme kus do pralesa, orangutani tam skakali po stromech jak ve filmu. Stravili jsme tam asi hodku a pul a pak jsme pokracovali dal k te rece. Byli jsme jen my holky a nejaky stary Australan, tak kolem sedesati, ale sympatek. Prosli jsme si vesnici, moc pekne a stavili se u nejakeho mistniho v takove radoby hospůdce. Daval nam tam kostovat  ryzove vino, zacal na sestiprocentnim a skoncil na patnacti. Byly jsme docela mazle, jeste na tom slunicku a vedru, je tu snad ctyricet stupnu, silene dusno a skoro porad navic smazi slunce, nejak se nenaplnily predpovedi, ze na Borneu casto prsi.

     Ale zpatky k vyletu. Pak nam pan nabidl, ze si muzeme vyzkouset nejake jejich slavnostni oblecky, tak nas do toho jeho dcery navlikly, lil z nas pot, bylo to ze strasne silne latky. Ocenuju ale prakticnost jejich sukni, zadny zip, je to kus hadru, ktery se omota kolem tela a v pase zavaze spagatkem, takze kdyz zenska ztloustne, nic se nedeje. Udelali jsme si nejake fotecky a poklabosili s panem.

     Vsichni jsou velice pratelsti a mistni frajeri na nas porad volaji Hello nebo where are you from. Jsou opravdu nechutny, zlaty litomyslsti Vietnamci. Mistni maji takove knirky pod nosem, vlni se jak pritepleni, fakt sila.

    

     Zpatky do Kuchingu jsme prijely asi ve dve a sly jsme jeste do mesta a do cestovky zjistit, jak nam zitra jedou autobusy do narodniho parku  Kubah, chceme tam zajet na jeden den nez v nedeli preletime do Kota Kinabalu. Zadny autobus tam ale nejede, tak musime zitra sehnat asi nejaky mikrobus.

     Pak jsme jeli lodkou s reklamou na Sunsilk na druhou stranu reky na nejakou pevnost, nic extra. Taky jsme to uz dneska nevydrzely a sly jsme na jidlo do fast foodu, vynechali jsme Meka a KFC a skoncili v Pizza hut na testovinach a salate, oh ta slast, zadny smrad a spina.

     Zapomnela jsem napsat, ze v tom longhousu nam nalili vino do sklenicek s napisem Malaysia airlines, asi nejaka corka, je to vsude stejne...

     Co se tyce WC tak Hanka navstivila jedno verejne WC a ma z toho zazitek na cely zivot. Byla to vykachlickovana mistnost, kde nebylo vubec nic, jen lehce skosena podlaha a nejaky maly kanalek..Chlapi tam zrejme mocili na zed, zenske nevime, ale asi jak na slapkach...A hajzliky na pokojich se musi takzvane rozpumpovat, na to jsme prisly sami pote, co jsme porad splachovaly kyblem, musi se dlouho verglovat packou nahoru dolu a ono to obcas splachne, taky zkusenost.

     Tak to je ve strucnosti dnesni den, zitra vecer budu jeste na internetu a pak asi par dni ne, protoze se chystame na tu horu Mont Kinabalu, budu rada, jestli budu mit aspon signal na mobilu. Holkam tu nefunguje ani Paegas ani Eurotel, muj Oskar docela prekvapil. Ani jsem to necekala, kdyz v Singapuru moc nesel.

     Mejte se a napiste.Ciao vase Tes

 

 

Cau L a M,

     tak se zase hlasim z teplych kraju. Dneska jsme trosku pozmenily plan, puvodne jsme chtely jet do parku Kubah u Kuchingu, ale v noci byla bourka a rano vsechno mokre, tak nam neprislo dost vhodne plazit se po pralese, tak jsme uz dneska preletely do dalsiho malajskeho statu Sabah, do mesta Kota Kinabalu.

     Za ten tyden, co tu jsme mam v pase uz 8 razitek, jsou uplni maniaci. Jeste, ze jsem si vzala ten náhradní pas, do toho s americkym vizem by se mi to snad ani neveslo.

     Kazdy sultanat povazuji za samostatny stat, vsude celnici a nova pristavaci karta, hruza. Panovi na odbavovaci prepazce se dneska nejak nelibily nase CSA letenky , pozdeji nam doslo, ze asi cekal na nejake penize bokem. Trebaze jsem let kontrolovala vecer predem a mely tam byt mista, tak tvrdil, ze ma 2 posledni a my jsme 3. Nedaly jsme se odbyt a asi po 10 min beze slova odbavil nase bagly a dostaly jsme palubni vstupenky. V letadle bylo asi 15 volnych mist...Takze jsme letely...trvalo to asi hodku a pul, pocasko nadherne. I jidlo bylo docela uchazejici. Sedela jsem jinde nez holky a vedle sebe dve mistnacky, ktere vypadaly ze neznaji abecedu, tak jsme se na sebe porad tak priblble usmivaly, asi jak v Cajne. K memu prekvapeni se me mistnacka asi 20 min po startu zeptala where are you from a docela dobre jsme si pokecaly, poradila mi pekne ostruvky na koupani.

     Pristaly jsme, vzaly taxika do centra, ubytovaly v zatim nejluxusnejsim ubytovani, dokonce i s teplou vodou a klimoskou, ktera chladi az moc, snad to pujde vypnout. Stoji to asi 200 Kc na jednoho na noc, jinak spavame za stovku.

     Taky jsme si zamluvily ubytovani na Mont Kinabalu, vyrazime zitra rano v 7. Je to asi dve a pul hodky jizdy a chceme jeste zvladnout nejaky jednodussi jednodenni vylet po parku. Vystup mame v planu na pondeli a utery, takze na internetu budu az v utery vecer, zase tady v Kota Kinabalu, tak pak napisu jake to bylo.

 

     Odpoledne jsme byli lodi na jednom blizkem ostruvku, 15 min jizdy, ostrov Sapi. Byla tam nadherne cistoucka voda, tak jsme se asi 4 hodky slunily, jsem docela prismahla. Jeste mame v planu koupacku na stredu a ve ctvrtek odletet na pevninu do Kualy.

     Co se tyce lodi, nejsou tu zadne jizdni rady, lod jede, kdyz je plna a jede se na ten ostrov, kam chce jet nejvic lidi…Místo na Manukan jsme tedy jely na Sapi. Voda byla opravdu kristalova a plavalo tam plno rybicek, i uplne u brehu. Pak jsme se trosku prosly po ostruvku a jely zpatky. Ted jsme po veceri, dneska jsme si daly mistnarnu, ryzi s morskyma potvorama, snad nas to neprotahne.

     To je ve strucnosti dnesni den, mejte se fajn, piste piste a ja se z internetu ozvu v utery. Sms mi zitra asi budou fungovat, pak asi ne, protoze ta chata kde se spi behem vystupu je ve 3300 metrech. Pa pa Tes

 

 

 

 

Cau L + M,

     tak jak jsem slibila, ozyvam se po zdarnem ukonceni nasi expedice. Predem se omlouvam, pokud mail nebude davat hlavu patu, ale vstavaly jsme v pul treti rano....

    

     Takze od zacatku, do narodniho parku Mont Kinabalu jsme se po predchozi rezervaci ubytovani presunuly autobusem v pondeli rano. Taxik nas zavezl na autobusove nadrazi, kde se na nas ihned vrhli nahaneci jizdenek, zakoupily jsme a cekaly, az se bus zaplni. Tady je to vubec s dopravou zvlastni, neexistujou jizdni rady, jede se kdyz je bus plny a v pripade trajektu lodi se jede tam, kam chce jet nejvic lidi..Takto jsme se v nedeli dostaly na Sapi misto na Manukan, ktery mame v planu na zitrek, snad to vyjde.

     Autobus do parku jel asi hodku a pul, to bylo prekvapeni, v pruvodci psali tri hodiny. Ubytovaly jsme se v dost prisernych chatkach, neco jak bunky pro delniky na stavbe, ale nic jineho tam neni. Sprcha byla na chodbe, ale problem byl s vodou. Byly tam dva kohoutky, z horniho zpocatku tekla tepla a ze spodniho studena, tak to bylo v pohode, michalo se to. Pak se ale nejak zaseklo to michani a tekla jen varici, studena se musela natacet do kyble a nalevat smerem na telo a pripoustet teplou z toho horniho kohoutku. To same bylo i nasledujici noc ve 3300 m.n.m.

    

     Prvni den jsme prochodily stezky v nize polozenych castech parku a sly spat. Dalsi den jsme vyfasovaly pruvodce, znudeneho mistnaka, ktery sel jen s penezenkou a mobilem a neustale si cestou piskal, asi ze je to brnkacka. Pozdeji se nam sveril, ze obvykle tu horu beha nahoru a dolu v ramci nejake souteze. Mistryni v zenach je mimochodem  Ceska Anna Pitrova.

     Asi v pul desate jsme vyrazily smerem do kopce, pocasi bylo super, slunicko a nebyl tak vlhky vzduch jako v Bako, tak se to dalo. Vychazely jsme z 1500 m.n.m. a prvni den jsme dosly na chatu Laban Rata do 3300 m.n.m.. Sly jsme to jen 4.5 hod, tak jsme nahore daly jeste slusnou opalovacku, primo spalovacku.

     Musim rict, ze nas vsichni obdivovali jakou mame kondici, okolni turisti dost sipali a vubec nikdo nas nepredesel, pokud nepocitam mistnacke pruvodce, kteri to zmaknou nekolikrat do tydne.

      Cesta nahoru byla vcelku pohodlna, ale silene do kopce, docela z nas lilo, asi dvakrat byla malinka rovinka. Potkali jsme skupinku brunejskych sultanu, teda tak jsme si je pojmenovaly, protoze rikali, ze jsou z Bruneje a doluji tam ropu. Ti se na tenhle vystup mesic pripravovali, ale stejne pak prosvihli vychod slunce. Delali si srandu, ze snad stihnou aspon zapad.

    

     Nahore jsme si dali jidlo a pomalu se chystaly spat, dalsi den se vyrazelo ve 3.00, aby se stihl jiz zmineny vychod. Trebaze jsme se dost hodne plouzily, nejak jsme nechytaly dech, stejne jsme byly nahore za naproste tmy a asi 45 min jsme tam klepaly kosu, a to jsme si za 2 ringity zakoupily rukavice.

     Cesta z 3300 do 4100 byla dost silena a hlavne cele potme, takze jsme mely na cele baterky a skrabaly se 2 a ctvrt hodky po kamenech a drzely se lan. Nejhorsi to bylo s dechem a taky bylo obcas potreba se poradne pritahnout na lane. Stejne jsme ale byly nahore mezi prvnima, ostatni na tom byli zrejme jeste hur.

     Tak jsme posedely na vrcholku a pak sly zase dolu, a to az do 1500 na jeden zatah, prisly jsme kolem pul jedne, cestou jsme pekne zmokly. Nastesti to bylo narazove a hned zase svitilo slunce. Pri teto prilezitosti jsem Lu !!! zjistila, ze ta Tvoje zluta plastenka ma tri diry a z toho jedna je dost na obtiz, vubec nedrzi pravy rukav, jen to vlaje.

     Zitra jeste pripisu poznatky ohledne malajskych pubertaku, dneska uz nejak nemam silu.

Ted jsme zase v Kota Kinabalu, zitra jedeme na cely den na ostrov a ve ctvrtek rano odlet do Kuala Lumpur.

     Trosku jsme ty nase zazitky zkratila, upresnim ustne nebo jeste zitra, protoze na ostrove se toho asi moc dit nebude.

Mejte se fajn a zase mi napiste. Cau Tes

 

 

Cau L+M,

     tak se asi naposledy hlasim z internetu, zitra rano v 6.10 odletame do Kuala Lumpur. Musime letet takhle brzo, protoze pak je jeste let v 7.50 ok, pak uz plne a to to leta kazdou hodinu. V patek nekdy behem dne chceme letet domu, tak je to aspon dobre, ze to vsechno pekne stihneme.  Puvodne jsme chtely letet v noci z patka na sobotu, ale podle mych informacnich stranek to vypada plne, tak mozna budeme muset letet uz v poledne. V KL chceme jet vytahem na Petronas towers a rady bysme do Baku jeskyne, 30 min jizdy od centra Kualy.

     Dneska jsme se cely den povalovaly na plazi, bylo krasne azurove nebe. Musim priznat, ze me z toho vystupu pekne boli stehna a lytka, jsme na tom vsechny stejne, mame docela problem sejit schudek.

     Vecer jsme mely vybornou veceri, krevety na lyci s ryzi, povedlo se jim to.

     Abych nezapomnela jeden poznatek, neznaji tu priborove noze, vzdycky prinesou jen vidlicku a lzici, docela blbe se tim kraji...

     Jeste trosku upresnim nase ubytovani v 3300 m.n.m.. Jak jiz jsem se zminila, bydlely jsme v tech unimobunkach, my cizinky a jeste dalsich asi 30 sikmookych pubertaku z Kota Kinabalu, pro ktere to byl asi jejich prvni vylet v zivote. Ihned nas obklicili a zacali se s nami stridave fotit. My jsme sedely na lavicce a oni chodili jeden po druhem a kazdy se nechal vyfotit svym fotakem. Musim napsat, ze byli naprosto odporni, meli zase ty pocinajici fousky pod nosem a mluvili anglicky tak, ze jim skoro nebylo rozumet. Po chvili konverzace na urovni prvni lekce anglictiny se nas zeptali, kolik nam je let. Cislovky uz nastesti umeli. Sdelily jsme jim nas vek, coz je ja a Hanka 27 a Iva skoro 29. Byli v soku takovym zpusobem, ze jsem mela pocit, ze to uz v zivote nerozdychaji. Rvali jak opice strasne dlouho. My jsme moc nechapaly co se deje, pak nam rekli, ze nas tipovali na 18 a asi nas chteli sbalit. Nekolik jich mam na fotce, zenichove k pohledani. Kdyz jsme odchazely na veceri na spodni chatu, tak ztichla zabava a ptali se nas, jestli se jeste vratime a pak nas nenapadne chodili kontrolovat, jestli tam porad jsme...

No nic, budu koncit. Zbytek zazitku vam reknu ustne.

Tesa

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář