Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak to bylo s tím Ježíškem???

 

Izrael červenec 2005

 

Autor: Luboš Malota

 

Účastnící výletu: Tereza Kysilková, Luboš Malota, Radim Malota

 

 

No tak to vím naprosto přesně:

     Za devatero pohořími a devatero moři se tři postavičky rozhodly navštívit Ježíška. Znaly ho z vyprávění, z knížek a z doslechu. Po vykoupání v Mrtvém moři, cestou z Nazaretu do Tel - Avivu se naskytla možnost podívat se, kde že se to ten Ježíšek vlastně narodil.

 

     Už při příjezdu kolem 7. hodiny večerní se postavičce, říkejme jí třeba Radim, moc nezdálo, že jinde v zemi běžná kontrola ozbrojenými vojáky je příliš důkladná. Pojal podezření, že se tam bude něco dít. Nicméně jsme se uklidňovali argumenty, že ta paní vojačka se samopalem v ruce nám přála pěkný den a že kdyby jsme se vydávali někam do neznáma, určitě by nás tam nepustila, případně by nás varovala. Po minutí tohoto kontrolního bodu se před námi objevila né moc rušná cesta dlouhá zhruba 300 metrů. Na jejím konci byl malý kruhový objezd. Z něj vedly tři volby. První doprava byla kolem vysoké vybetonované zdi, druhá bránou dovnitř do Betléma, tak se ono zaslíbené městečko jmenovalo a třetí zpět ke kontrole. Nejpravděpodobnější cestou jsme se vydali dovnitř. Po minutí dvou uliček vedoucích doleva jsme se dostali na konec "hlavní" třídy. Zde vedla jenom boční ulička vpravo. Postavička jménem Radim začala zkoumat slepou uličku. Nevěděli jsme kam dál.

 

     K mému překvapení se ale najednou objevili ze tmy dva běžící vojáci. Své samopaly mířili na nás a něco křičeli. Naštěstí seděl za volantem jeden pán, říkejme mu třeba Lubošek. Tento nevypadal díky barvě svých vlasů a očí, že má v plánu vyletět do povětří i se svou posádkou. Spíš bych řekl, že se ti tři jeli podívat na Ježíška. Dal jsem ruce na volant a očima sledoval jejich pohyby. Pochopili, že jsme jenom turisti. I v jejich očích bylo vidět, že si oddechli. Sice s namířenými samopaly, ale uvolněně se ptali co že to tam chceme. Během půl sekundy jsme jim vysvětlili, že jedeme do Betléma a že jsme nejspíš zabloudili. Po otázce jestli máme jet za zdí doleva, jsme se dočkali souhlasu, omluvili jsme se a otočili auto.

 

     Uf. Vrátili jsme se zpátky ke kruhovému objezdu na začátku osady. Po malinkatém váhání jsme se rozhodli zkusit ještě jednou štěstí. Vydali jsme se podél zdi. Postavička Radim povídala něco o tom, že se ta zeď staví proto, aby od sebe oddělila dva znepřátelené tábory. Araby, žijící v městečku ve kterém se ten Ježíšek narodil a Židy, žijící všude kolem. Ta zeď tam nebyla dlouho. Bylo však patrné její opotřebování. Nějací pánové na ni nastříkali červenou barvou Palestinská krev a podobná hesla. Moc jsme jim nerozuměli - byly psány hebrejsky. Taky byla posetá kulkami od nějakých nábojů. Na několika místech byla i opálená. Nevypadalo to, že by si tam někdo dělal táboráček. Jedna ze tří postaviček prý pronesla památnou větu: Tak to je bomba! Moc do smíchu nám nebylo. Tady taky nejsme dobře. Rozhodli jsme se znovu změnit o 180´ směr naší jízdy. Tentokrát naposledy. Klidným tempem, abychom nevzbudili podezření jsme se vydali směrem ke kruhovému objezdu. Přesně jsme věděli kam pojedeme. Pryč. Na cestičce ke kontrolnímu bodu další kontrola. Co jsme dělali u té zdi? Proč jsme zalarmovali polovinu vojáků v této části království? Marné bylo vysvětlován,í že nás tam první pan voják s namířeným kulometem poslal. Pryč odsud!

    

     U kontrolního bodu se vytvořila kolona. Za námi jedoucí auta zhasla světla. Byla už totiž tma. Říkal jsem si, že jsou hodní, že mi nesvítí přes zrcátka do očí. V tom přiběhnul jeden pán, že mám okamžitě taky zhasnout. Se zhaslými světly jsme jeli ke kontrole. Zprava na nás mířil pán s kulometem. Paní, která nám před chvilkou přála pěkný den se ptá, co že jsme nejeli dál... Říkáme, že jsme trošku zabloudili a že už jsme toho viděli dost...

 

 

 

Ježíška sice ne, ale i tak to stačilo.

 

 

 

O Vánocích si letos nebudu zpívat: "Půjdem spolu do Betléma..." LM

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Výlet

(Michal J., 25. 4. 2011 2:09)

Hlavně, že to všichni členové výpravy přežili bez větší úhony a jste bohatší o jednu zkušenost. Asi je lepší se příště nepohybovat na autonomních palestinských územích nebo v jejich blízkosti, kde jeden nikdy neví co se může stát. Tam o problémy není nouze.

okruh

(luk, 16. 12. 2008 19:27)

je to takoví zmatek o vojácích!

ježíšek

(nikola, 17. 10. 2007 15:32)



ježíšek

(nikola, 17. 10. 2007 15:32)